Dnes u nás máme demokracii. A to znamená mimo jiné i to, že máme více politických uskupení, která se přetahují o moc. Každé z nich by chtělo vládnout. A každé pochopitelně aspoň trochu jinak než jeho konkurenti. A je jenom na nás lidech, koho si zvolíme. A je to, že si můžeme vybírat, dobře nebo špatně? Měla by tu taková možnost volby být, nebo neměla? Na to se mohou názory pochopitelně různit. Protože já jsem třeba zažil dost v socialistické totalitě, a tudíž si stojím za tím, že je taková možnost volby jednoznačně žádoucí. Jenže současně je mi smutno z toho, že mohou volit opravdu všichni.
Takže jsou tu i ti, kdo volí podle mého názoru jednoznačně špatně. A těm bych v zájmu této země právo volby nejraději upřel. Jenže mohu? Nemohu. Je tu demokracie. A tak se musím smířit s tím, co tu je. S tím, že nevyhrávají ve volbách vždy jen ti, kdo by vyhrávat měli. Že je tu až příliš voličů, kteří nehledí na budoucnost, ale starají se výlučně o to, aby se měli dobře právě teď. A to, co to přinese, je nezajímá. Někdo tedy volí tak, jak by se mělo volit, aby naše země perspektivu měla. Někdo volí finanční zodpovědnost, život na takové úrovni, jakou si tu můžeme dovolit, investice do budoucna, spolupráci s těmi, kdo nám mohou nabídnout šťastnější zítřky. A druzí volí naopak ty, kdo jim slibují jenom spokojenější a bohatší život na dluh, kdo nabízejí to, co se reálně nedá splnit, a tudíž to lidem ani nesplní.
Což je docela logické. Jenže nelogické je to, co se k tomu vztahuje. A sice to, jak většina národa volí. Skoro to totiž vypadá, jako bychom my Češi toužili svůj národ a svoji zem pohřbít. Jako by nám nezáleželo na tom, jak se povede našim potomkům. A je nejhorší, když se takoví lidé nejednou rozhodují pouze podle tohoto, a nenechají se odradit ani svými pocity. Protože by se dalo říci, že se lidem nemůže zamlouvat politik, který se neumí ani srozumitelně vyjádřit, ani politička vystupující na sociálních sítích jako hranolek, ani někdo, kdo veřejně brojí proti migraci, ač je sám viditelně nečeského původu. O straně, která hlásá, že za ní bude líp, a přitom nás věznila desítky let za železnou oponou, ani nemluvě.
Prostě máme možnost volby. A to mě dost děsí.
